Stéla
sklo čiré, tavené ve formě, povrch matován, 1995, sign. Oldřich Plíva, 64 x 62 x 16 cm (Zí)

Dílo pochází z ateliéru autora.

Vystaveno: Stanislav Libenský a jeho žáci, Fine Arts Museum, Taipei; Museum of Arts and Design, New York

Oldřich Plíva, Moje sklo, Muzeum skla a Bižuterie, Jablonec nad Nisou, 2006

Oldřich Plíva po studiu na Střední škole sklářské v Železném Brodu pokračoval u prof. Libenského na VŠUP v Praze, kde v roce 1971 absolvoval. Společně se svými vrstevníky, Alešem Vašíčkem, Yanem Zoritchakem a Marianem Karlem, byl představitelem nové broušené, tzv. prismatické plastiky. Autorům šlo o využití optických kvalit broušeného, nejčastěji křišťálového skla. Navazovali tak na tvorbu Stanislava Libenského a především Václava Ciglera. Oldřich Plíva se ve svých plastikách zabývá především řešením vnitřního prostoru ve vztahu k jejímu vnějšímu celku. Dekonstruuje tak základní geometrická tělesa, která opět skládá do původního tvaru nebo řeší vztahy mezi těmito základními tělesy.

Stéla vznikla v roce 1995 a několikrát byla vystavená v leštěné povrchové úpravě. V roce 2006 autor upravil povrch matováním.

Citát:
„Snažím se postihnout přirozenost skutečnosti. Usiluji o jednotu tvaru, materiálu a naplnění myšlenky. Vyhýbám se stereotypu estetické produkce.“